Restaurace Mexiko

Restaurace Mexiko
13 hlasů, 3.46 průměrné hodnocení (69% skóre)

Restaurace Mexiko v klimkovicích nabízí letní zahrádku, čepované pivo, nealko nápoje. Místní specialita – nakládané tvarůžky – vlastní receptura s dlouholetou tradicí.

Otevřeno Po - St 14:00 - 22:00, Čt zavřeno, Pá 13:00 - 22:00, So - Ne 11:00 - 22:00

Adresa

Ulice Mexiko 194
Město Klimkovice
PSČ 742 83

Kontakty

Telefon +420 556 425 132
Email
Web

Historie

Původního majitele, Antonína Buroně, potluklo na šachtě (= měl na šachtě úraz) a proto nemohl pracovat. Se svou ženou Antonií začal prodávat láhvové pivo zemědělcům, kteří kolem chodili pracovat na pole. Nebyl problém jim prodávat na gebeno (na sekeru).

Jejich syn Alfréd Buroň se v roce 1928 oženil se Štěpánkou Bártovou a narodil se jim syn Jaromír. Toho roku byla velmi krutá zima. Alfréd zdědil baráček po rodičích ve kterém vyrůstal. K baráčku přistavěl první patro.

Po zdědění Alfréd zvelebil domek (zděná část = pouze hospoda) a hned otevřel hospodu. Zemědělcům prodával pivo a tvarůžky. Hospodu měl otevřenou při zaměstnání. Dělal v železárnách a Štěpánka byla na hospodě. Protože byl podnikavý v roce 1932 přistavěl malý sál. Lidé sem začali chodit na vycházky a konaly se tady různé taneční zábavy. V létě se tady konaly karnevaly (například hasiči ze Vřesiny) a v zimě plesy. V sále byl ještě tenkrát umístěn pec na vyhřívání.

Tak to bylo až do války, kdy do hospody chodili místní, lidé z Klimkovic, Vřesiny a staré Poruby. Tenkrát bylo venkovní posezení umístěno v zadní zahradě (do hospody i na zahrádku tenkrát vedly pouze jedny dveře a ty byly v místech kde dnes stojí nový pult v malém sále). V té době byla za zahrádkou dřevěná bouda ve které se v létě nebo během karnevalů čepovalo pivo.

Když začala válka, území Sudet zabrali Němci. Hospodu zabrali, protože se v ní scházeli Češi. To se stalo v říjnu 1938. Znovu otevřena byla po válce v roce 1945. Asi o dva roky později Alfréd začal přistavovat na dluh (a ještě téhož roku otevřel) dřevěný velký sál.

Kolem roku 1960 hospodu vyvlastnilo JZD. Alfréd musel stále splácet dluh a zůstal se Štěpánkou bydlet v bytě nad hospodou v podnájmu. Hospoda cestovala od jednoho vlastníka k druhému. První patřila pod Jednotu Bílovec, pak pod Jednotu Opava a potom ji vlastnily Restaurace a Jídelny Nový Jičín se sídlem ve Frenštátě. Během této doby byla restaurace stále v provozu a Alfréd a Štěpánka stále byli na hospodě. Pracovali až do roku 1974, kdy Alfréd onemocněl a dva roky na to umřel. Od té doby provozovali hospodu cizí lidé a Štěpánka připomáhala, když potřebovali. Jelikož nemohli sehnat nikoho, kdo by dělal vedoucího, od roku 1986 se hospoda opět zavřela. Ještě před rokem 1989 ji však vrátili zpět do Štěpánčina vlastnictví a jelikož zrovna v době Sametové revoluce odcházel jejich syn Jaromír do důchodu, pod tlakem rodiny a přátel se hospody ujal a dne 9.9.1990 byla hospoda znovu otevřena. Společně se svou ženou Drahomírou provedli několik úprav. Kolem roku 1993 se přikoupil vepředu pozemek (nynější venkovní posezení), v roce 1994 – 1995 se provedla přestavba záchodů (do té doby byly venkovní záchody) a patra nad hospodou. Zaměstnali svého syna Dušana a vnuka Jaromíra a později také vnuka Rostislava. Od roku …. Jaromír přepsal hospodu na svou dceru Hanu Václavíkovou. Jaromír, Drahomíra a její sestra Bedřiška, když je potřeba, stále v hospodě vypomáhají a těší se dobrému zdraví.

www.uburone.estranky.cz

Hledali jste
Restaurace

3 komentářů


  1. t

    jedna z nejlepších tradičních restaurací, která ještě není poskvrněna normovaným blivajzem z EU.

  2. Radek

    Jsem zklaman. Kdysi to bylo top 3. Dnes hruza. Obsluha snad pod vlivem a ty tvaruzky nejsou nic moc.

  3. Jitka

    Ba naopak, tvaruzky s cerstvym chlebem a maslem vynikajici, pivicko dobre vychlazene, vyhlasene posezeni. Byla jsem tam pred rokem behem cesty do vlasti ceske, letos – i kdyz budu nedaleko – to bohuzel nestihnu, snad priste. Teprve dnes jsem si precetla neobvyklou historii tohoto mista. Preju hodne spokojenych navstevniku. A komu se to nelibi, at nam ……. jak rikaval Josef Hlinomaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *